Sázava – Lesní jez.
V médiích se právě odehrává neuvěřitelný příběh o načerno postaveném jezu na Sázavě a nelegálním odběru vody pro provoz malé vodní elektrárny. Vypravěčem této historky je jakýsi pan Ptáček, což je zapálený bojovník proti vodním elektrárnám, který publikuje své články ve jménu vodáckého spolku, i když jeho argumentace se dnes opírá výhradně o ochranu zájmů přírody.
Nasnadě je položit si otázku, o co konkrétně panu Ptáčkovi jde ? Těžko uvěřit tomu, že je to právě a bezvýhradně příroda. Možná v tom „čistém víně“ ještě něco (někdo) plave, že ? Rozumnému pozorovateli se ale nezdá, že by s takovým radikálním přístupem mohl doufat, že se vše vyřeší ve prospěch vodáků. Tedy, že snad úřady nařídí likvidaci historického sázavského jezu, coby černé stavby. Nebo zakáží provoz vodní elektrárny, která byla vybudována začátkem minulého století a dodnes funguje. To je jeho plán ? Díky odstranění jezu a odběru vody do elektrárny by se jistě zlepšila sjízdnost řeky v tomto úseku. To je jasné.
Ona ta sjízdnost není ideální. Jez vytváří dlouhý úsek s nadrženou, tedy pomalu tekoucí vodou a vodáci se nadřou. Poté, co musí jez nějak překonat, což při nižším stavu vody znamená loď přetáhnout, nebo přenést po břehu, následuje úsek po jezem, kde se průtok sníží, protože vodu „krade“ elektrárna. V létě pak nezbývá než chvíli kličkovat mezi kameny, než zase elektrárna tu vodu „vrátí“. Neprospívá to klidné rekreaci vodáků, neprospívá to obchodu s půjčováním lodí. Nechci zde spekulovat, jak se na situaci dívají lidé, kteří nejsou s vodáckou rekreací spojeni, resp. ji nevyužívají, případně lidé zabývající se výrobou elektrické energie ve vodních elektrárnách. Je těžké soudit, kdo má pravdu, kdo má komu ustoupit. Případně kdo tu byl dřív, nebo jaký význam využití řeky by měl převážit. Rozumný člověk se pokaždé bude snažit najít přijatelný kompromis. Snaží se pochopit argumenty oponentů a umí i ustoupit.
Na Sázavě také jistě není vše černobílé, jak o tom píše pan Ptáček. Možná existují nějaké chyby či nedostatky v administrativě. Možná některá z elektráren komplikuje sjízdnost. Možná. Podle mne to ale není to podstatné, čím by se měly řídit „dobré vztahy“ mezi všemi uživateli i ochránci řeky. Vodáci a elektrárníci nikdy nebyli nepřátelé. Proč v posledních letech staví nekompromisně několik vodáckých aktivistů tyto dvě zájmové skupiny proti sobě ? Komu to prospěje ? Myslím, že nikomu. Existuje mnoho příkladů, jak si vodáci s elektrárnami umí vyhovět. Třeba právě na onom Lesním jezu na Sázavě. Pan majitel elektrárny v Kamenném Přívozu, do které voda samostatným kanálem přitéká, vypráví o tom, jak měl dohodu s půjčovnami v Týnci n. Sázavou a po určitý úsek dne snížil výkon elektrárny, aby se v úseku pod jezem vodákům lépe jelo. Umožňoval jim dříve i proplutí kanálem až k elektrárně. Část jezu je upravena pro zlepšení možnosti splouvání. Na jezu dobudoval ze svoji iniciativy rybí přechod, který také zlepšuje průtok vody pod jez. Při letním suchu, kdy je elektrárna odstavena, nechává přetékat trochu vody z kanálu před elektrárnou do řeky, aby voda v kanálu nestála a nestal se z něj hnijící mrtvý kanál, tedy i obyvatelé sousedící s kanálem mohli sucho přestát, případně i zalít zahrádku.
Mluvčí vodáků, ale nevidí, neslyší, nestojí o dialog, vypouští zkreslující mediální bubliny, stěžují si, vyvolávají úřední i soudní spory. Pracují naplno na diskreditaci vodních elektráren u veřejnosti i úřadů. Jejich výhrady a argumenty se opírají o ochranu přírody, což i laikovi může působit jako jistá míra pokrytectví. Netajenou ideou těchto „ochránců přírody“ je tedy rozbourání jezů a uzavření vodních elektráren. Nekompromisně sledují tento cíl, ale především ve svém zájmu ! O tom, že takové chování není úplně „standardní“ asi svědčí i to, že ostatní „kolegové“ kteří řeky sdílí, chrání, se k nim nepřidávají. To přes to, že i oni hájí oprávněné zájmy ochrany přírody, nebo hospodářského či občanského využití.
Nezbývá než doufat, že i mezi vodáky jsou rozumní lidé, kteří mají zájem řešit problémy férově, umí komunikovat, dovedou se dohodnout. Snad vysvětlí současným „zachráncům vodáctví v Čechách“, že takhle zájmům vodáctví ve výsledku moc neprospějí.
Miroslav Tůma
elektrárník a bývalý vodák