Zařazení některých typů vodních turbín do kategorie principiálně 100 % fish-friendly, není úplně realistické a je spíše využíváno v rovině PR, než na základě fyzikálních funkcí a ověřením v praxi. Často se jedná o experimenty, které jsou z počátku administrativně podporované, ale praxe většinou prokáže, že nenaplnily očekávání. Např. Archimedův šroub, který se kromě značné energetické neefektivity, překvapivě projevil jako nevhodný z pohledu bezpečného průchodu ryb a ostatních živočichů, resp dochází k devastaci vtahováním  organismů do dlouhé linie mezery mezi statorem a rotorem. Větší smysl i výsledky dávají snahy směřující k aplikaci komplexních moderních opatření zajišťující ochranu rybí populace, resp. jejich bezpečnou koexistenci v lokalitách energeticky využitých vodní elektrárnou (rybí přechody, ochrana vtoků, plašiče, česle, únikové drenáže apod). Výrobci standardních vodních turbín dnes pracují s metodikou úprav konstrukce turbín pro jejich max. přiblížení požadavkům na fish-friendly stroje a to s plně uspokojivými výsledky.

Miroslav Tůma, HYDROHROM -vodní turbíny