K potenciálu využití OZE v ČR.
V debatě posledních let o potenciálu rozvoje Malých vodních elektráren velmi často zaznívá názor, že tento nyní vyčerpán a s dalším rozvojem nelze počítat.
Tato ne přesná teze má krom jiného dva následky. Ten aktuálně příjemnější je, že MVE nejsou považovány za „nebezpečí“ pro státní rozpočet a tudíž jsou relevantní místa státní správy i zákonodárci ochotni slyšet na různé výjimky z omezení dalšího rozvoje.
Ten horší je, že se do budoucna s rozvojem nepočítá a nikdo nepracuje na prosazení podmínek, které by k němu vést mohly.
Náhled na MVE, jako na obor bez možného rozvoje se projevil i v poslední analýze potenciálu rozvoje OZE zpracované na popud MPO v listopadu 2017.
| (Potenciál rozvoje malých vodních elektráren, energie z bioplynu a geotermální energie v ČR v letech 2021–2030 s výhledem do roku 2050).
Zpracovatelé části MVE (pánové Ing. Motlík a JUDr. Krušina patří jistě k nejzkušenějším odborníkům v oboru) se v úvodu vyjádřili tak, že je pro výstavbu nových vodních elektráren prostor dostatečný, avšak dále v textu zazní i tvrzení, že zásadní rozvoj v sektoru MVE možný není, neboť využitelný potenciál je do značné míry vyčerpán. Z textu vyplývá (např. obr. 2 na straně 19), že analýza nezohledňuje nevyužitý potenciál malých vodních toků, horských lokalit s možným využitím vyšších spádů a nižších průtoků vhodných pro instalace Peltonových turbin. Možná ještě významnější prostor pro rozvoj využití MVE je v podstatném navýšení kapacit na stávajících stupních i větších nížinných toků (Sázava, Berounka a další). Zde je na mnohých místech nevyužit plně energetický potenciál dané lokality. To z důvodů historických instalací, kdy vodní díla-vodní turbíny byly dimenzovány pouze za účelem pohonu daného stroje (mlýn, pila apod.). Nabízí se zde dostupná a ekonomicky odůvodnitelná možnost rozšíření stávající instalace a tím efektivního využití celého energetického potenciálu dané lokality. V potenciálu rozvoje MVE rovněž není zohledněn možný rozvoj mikrozdrojů pro využití v budovách. K informacím podporujícím výše uvedené patří například popularizační pořad, který měl premiéru na ČT-2 15. ledna 2018. Název „Dobrodružství vědy a techniky – Malé vodní elektrárny“ a podtitul „Velká šance pro budoucnost energetiky“ odpovídal vyznění pořadu. Dalším zdrojem mohou být například studie vzniklé v režii KRNAP. Zde z obsáhlé práce na téma ochrany Vranky obecné možno citovat: – ve 20. letech 20. století tvořil objem výroby elektrické energie z vodních zdrojů asi 7 %. V plánu tzv. elektrizačního zákona bylo postupně vybudovat až 10 000 malých vodních elektráren. Ve 30. letech 20. století bylo v provozu asi 15 tisíc malých vodních elektráren, technologii tvořila hlavně vodní kola, ale i Francisovy a Kaplanovy turbíny. Po roce 1948 došlo ke znárodnění větších objektů vyrábějících elektrickou energii z vodních zdrojů, malé objekty byly zpočátku ponechány původním vlastníkům vzhledem k nízké efektivitě výroby. Velké podniky přešly pod Ústřední vedení čs. energetických závodů. Zásadní zvýšení významu výroby elektrické energie ve vodních elektrárnách nastalo v 70. letech 20. století v souvislosti se světovou energetickou krizí a tzv. ropným šokem. Z tohoto důvodu byla jednak schválena koncepce využití vodních toků, jednak rozhodnutí V současné době je v ČR evidováno 1 572 malých vodních elektráren s výkonem od 1 kW do 10 MW. Malé vodní elektrárny se na výrobě energie ze všech obnovitelných zdrojů, tedy z větrných, solárních a vodních elektráren a bioplynových stanic, podílejí zhruba jedním procentem. Rozvoj MVE nelze s rozumnou mírou přesnosti nyní predikovat. Hlavními zdroji rozvoje sektoru MVE by měly být:
Navrhované oblasti opatření: 1) Povinnost státu (Podniky povodí, Lesy ČR) formou služebnost za jednorázovou úplatu v přijatelné výši umožnit výstavbu a provoz MVE na svých pozemcích. 2) Vodoprávní řízení a stavebně-povolovací proces upravit tak, aby bylo možné v tomto sektoru investovat. T. zn. vyloučit mnohaletá stavební řízení, která jsou v současné době obvyklá. 3) Provozní podpora cestou zelených bonusů s přehlednou garancí státu, která zajistí potřebnou stabilitu provozu na celou dobu životnosti a umožní komerčním bankám poskytování investičních úvěrů na výstavbu MVE.
Za Cech provozovatelů MVE: Tůma, Zachoval Leden 2018 |