K rozvoji Malých vodních elektráren.

K rozvoji Malých vodních elektráren.

Úvod:

MVE jsou zdroje elektrické energie využívající energii vody s instalovaným výkonem do 10MW. MVE jsou spolu s energií větru nejstarším zdrojem energie na našem území. MVE patří mezi zdroje relativně velmi stabilní. MVE jsou pravděpodobně nejméně kontroverzně přijímané zdroje ze skupiny Obnovitelných zdrojů energie. Ostatní zdroje vždy nesou nějaký sporný moment:

  • Nejdynamičtějším vývojem v ČR v posledních letech (cca od roku 2010) prošly instalace fotovoltaických panelů. Jejich nevýhodou je nutnost příliš vysoké provozní dotace a většinově s odporem přijímané velké instalace v přírodě. Jedná se o zdroj značně nestabilní. Střešní instalace jsou pro veřejnost podstatně přijatelnější.
  • Využívání větrné energie naráží na ne úplně ideální přírodní podmínky v ČR, na ve větrných poryvech nestabilní dodávku a rovněž na většinově špatně přijímaný zásah do krajiny. Jejich instalaci brání i různé fámy o likvidaci ptactva a extrémním hluku. Jde o zdroj v podmínkách ČR málo stabilní.
  • Spalování biomasy je sice obnovitelný zdroj, ale problematicky je přijímán fakt, že i zde (tak jako u klasických uhelných a plynových elektráren) dochází k emisi skleníkových plynů. Dalším problémem je omezený zdroj a časté zneužívání a plundrování zemědělského půdního fondu právě rychle rostoucími, půdu devastujícími plodinami pěstovanými právě jen pro energetické účely. V případě bezporuchových a stabilních dodávek biomasy tyto zdroje stabilní jsou.
  • Pro geotermální energii je největší překážkou až na výjimky nízká efektivita daná vysokými vstupními investicemi určenými přírodními podmínkami v České republice. Zdroj je to sice stabilní, ale zatím neperspektivní a velmi málo rozšířený pro výrobu elektrické energie. Poněkud jiná situace je u tepelných čerpadel, ale zde se nejedná o výrobu elektrické energie.

Současnost:

V současné době je rozvoj oboru budování a provozu MVE de facto zastaven. To je dáno důvody z několika oblastí:

  1. Oblast vodohospodářská. Kolem vodních toků byly od nepaměti spory. Vodní toky jsou využívány k mnoha účelům a tyto často působí protisměrně. Malým příkladem budiž právě probíhající vzrušená debata okolo protipovodňových opatření na Berounce, kde proti sobě stojí zájem ochrany proti povodním a zájem ochrany přírody a stávajících poměrů na dosud málo regulované řece. Z pohledu výstavby a provozu MVE jsou zásadní:
    1. Tlaky na zvyšování povinných minimálních průtoků ať již z jakýchkoliv důvodů (stav fauny i flory v historickém korytě u derivačních MVE, průtok propustmi pro vodáky, smáčení jezových těles zdůvodněný prodlužováním jejich životností, podmínky pro rybaření v historickém korytě, naplnění rybochodů apod.).
    2. Ekonomické tlaky ze strany správců povodí (Podniky povodí, Lesy ČR) na zpoplatňování využití pozemků přímo v tocích i jejich bezprostřední a i jen blízkém okolí. Tlak na zpoplatňování využití energie vody. Zpoplatnění využití jezů pro MVE. Velmi rozvoj omezující je často zásadně odmítavý přístup funkcionářů podniků povodí a místních správ Lesů ČR ke stavbě nových MVE. „Malá vodní elektrárna? Jedině přes mou mrtvolu!“ Žádný další argument už nezazní a často to k zablokování nadějné lokality stačí.
    3. Údržbové práce prováděné správcem povodí často bez ohledu na zájmy MVE a často i v jejich přímém rozporu (čištění koryta spojené s navýšením „spodní hladiny“, zaštěrkováním náhonů, nevhodné umělé uvolňování ledových ker …).
    4. Necitlivá manipulace na přehradách mající za následek energeticky nevyužitelné odpouštění (například za účelem naplnění koryta pro vodní sporty na divoké vodě, nesmyslně rychlého vytváření protipovodňových rezerv apod.).

       

  2. Oblast podpory státu, který se projevuje především poskytováním provozních podpor. Není v zájmu rozvoje budování a provozu MVE stavět jejich ekonomiku na poskytování státní provozní podpory. Její poskytování je vždy spojeno s rizikem různých dílčích nespravedlností, úřednické zvůle často spojené i s korupčním prostředím a celkově tedy s nestabilitou, která problematizuje financování ze strany různých finančních institucí, především bank. Co však zbývá? Různé vnější faktory ovlivňující vývoj ceny elektrické energie (vysoká podpora OZE v Německu, spekulativní celosvětové srážení ceny ropa apod.) způsobují její výrazný, dlouhotrvající a nepřirozený pokles, který by bez státních provozních podpor měl na obor vliv likvidační. Proto byl zákonem o podpoře obnovitelných zdrojů energie (později změněn na Zákon o podporovaných zdrojích energie) stanoven algoritmus provozní podpory. Zprvu s důrazem na institut Výkupních cen, nyní se důraz posouvá na podporu formou Zelených bonusů. Důležitý je i institut povinného výkupu elektřiny z OZE.

    Pak se ovšem na straně zákonodárců stala chyba a investice do fotovoltaických elektráren realizovaná v roce 2010 měla návratnost ne deklarovaných 15 let, ale v některých případech jen 4 roky. Nebylo chybou investorů, že sem napřeli volný kapitál. Nebylo ani chybou bank, že na tyto projekty „garantované“ státem poskytovaly úvěry jak „na běžícím pásu“. Ovšem následný boj vyměněné politické a úřednické garnitury proti vyplácení těchto sice „garantovaných“, ale jistě nepřiměřených zisků části provozovatelů OZE se obrátil proti všem provozovatelům OZE a tzv. „jistoty“ a garantované příjmy se jeví, jako silně ohrožené. Jistoty jsou pryč a dostavuje se velké rozčarování.

    Na nové instalace většiny druhů OZE se provozní podpora od 1. 1. 2016 neposkytuje vůbec. Na MVE na ní zákonný nárok je, ale neposkytuje se z důvodu zcela neprůhledně a zřejmě nadbytečně vyžadované „notifikace“ ze strany Evropské komise. MVE s rekonstrukcí dokončenou v období od 2. 10. 2013 do 31. 12. 2015 od 1. 1. 2016 provozní dotaci letos nově rovněž čerpat nemohou a to z důvodu pochybně použitého jakéhosi přechodového ustanovení o „datu nového uvedení do provozu“. To se sem dostalo sice výhradně pro napravení nespravedlnosti minulé právní úpravy, dle které by délka podpory u těchto MVE byla podstatně zkrácena, ale kdo chce psa bít ….

    Možná se podaří výplaty provozních podpor obnovit, možná se podaří i dosáhnout doplacení těch letos nespravedlivě nevyplacených, ale jistě se v plném rozsahu nepodaří obnovit důvěru bank a konec konců i investorů, aby do oboru s důvěrou nadále investovali. Způsobené škody jsou rozsáhlé.

     

  3. Podmínky připojování nových MVE k distribuční soustavě a její stav. Distribuční soustava byla dosud převážně koncipována jako jednosměrný systém od velkých zdrojů ke spotřebiteli. Tato koncepce je v současné době překonávána směrem k masivní decentralizaci, tedy k systému menších zdrojů relativně nestabilních, které zabezpečují spotřebu ve svém bezprostředním okolí. Regulace a stabilita takového systému musí být zajišťována cestou chytrých sítí, které budou odchylky v dodávkách řešit jak na straně spotřeby, tak na straně výroby. Cesta tímto směrem je však v současné době značně kostrbatá a je provázena velkou spoustou protisměrných kroků a opatření, která mají za následek silné omezování oficiálně podporovaného trendu k decentralizaci. Stává se tady relativně často, že stav distribuční sítě neumožňuje novou MVE vybudovat a připojit, i když všechny ostatní podmínky by vyhověly. Provozovatelé distribuční soustavy na obou pro nás základních napěťových hladinách (VN a hlavně NN) nejsou vlastně nikterak motivováni k investicím, které by další připojování nových MVE umožňovaly.
  4. Oblast stavebně povolovací. Zde je realitou stále narůstající administrativní zátěž, která v mnoha případech potencionálního stavebníka MVE zcela odradí. Navíc zde ve velké míře bují úřednická zvůle a korupční prostředí.

 

Cílový stav:

ad 1 V oblasti vodohospodářské:

    1. Ve vodním zákoně a navazujících podzákonných normách zaručit stávající stav minimálních zůstatkových průtoků a jasná pravidla pro určení MZP u nových instalací. U jezů ve vlastnictví provozovatele MVE řeší smáčení jezového tělesa vlastník a provozovatel jezu pouze interním předpisem dle svého uvážení.
    2. Příčinou problémů je statut Podniků povodí, jejichž provoz je financován je ze strany státního rozpočtu pouze částečně a vedení firem je pravděpodobně odměňováno za udržování a zvyšování příjmů z podnikatelské činnosti, kterými Podniky povodí dokrývají své výdaje nehrazené státním rozpočtem. K nastolení normálních poměrů je nezbytné z Podniků povodí vyčlenit podnikatelskou činnost a tuto za jasných a transparentních pravidel organizačně vyčlenit a následně privatizovat. Veškerou státem požadovanou neziskovou činnost jako je např. ochrana před povodněmi pak financovat ze státního rozpočtu. Protože stát deklaruje, že chce podporovat rozvoj oboru MVE, bylo by účelné stanovit podnikům povodí povinnost zřízení služebnosti (věcného břemene) za jednorázový poplatek ve výši kryjící administrativní náklady na její zřízení na potřebné pozemky, které jsou ve vlastnictví státu ze zákona. Pro ostatní pozemky ve vlastnictví státu by zákon měl stanovit státu povinnost tyto za cenu dle cenové mapy přednostně nabídnout žadateli o vybudování MVE. Zpoplatnění využití jezů pro energetické účely umožnit jen tam, kde by bylo účelné jez nabídnout provozovateli MVE k odkoupení (jez je pouze pro tento účel využíván) a provozovatel MVE jej koupit odmítne. Ceny by měla být stanovena rovněž ve více méně symbolické výši, která kryje administrativní výdaje s privatizací těchto vodních děl spojené.
    3. Úpravou Vodního zákona by vznikla nesporná povinnost státu hradit škody, které svým působením provozovateli MVE způsobí a zároveň i jednoduchý a rychlý způsob jejich stanovování a vymáhání. Zároveň vznikne povinnost bezodkladné nápravy škod způsobených činností správce toku (odtěžení štěrků v případě jejich nánosů zvyšujících spodní hladinu MVE apod.).
    4. Manipulační řády přehrad musí být ze zákona pravidelně kontrolovány a předkládány k připomínkám všem subjektům, které svou činností ovlivňují.

 

ad 2 Provozní podpora MVE musí samozřejmě odpovídat podmínkám Evropské komise pro poskytování podpor. Stávající systém je v zásadě vyhovující, jen je nezbytné posílit jeho stabilitu a odolnost proti úřednické zvůli. Zároveň je nezbytné v nejobecnější rovině přijmout fakt, že cosi jako Národní akční plán může stanovit jakékoliv limity, ale tyto mohou být pouze orientační a cílové, v žádném případě však nemohou být nepřekročitelné. Nemohou se stát omezující hranicí pro poskytování provozní podpory, má-li být tato podpora účinným stimulem pro další rozvoj.

ad 3 Stav distribuční soustavy je a musí být věcí jejího provozovatele. Proto má k dispozici věcně regulované ceny, které plánované úpravy soustavy musí obsahovat. Je tedy nezbytné stanovit provozovatelům DS povinnost učinit v přiměřeném čase taková opatření, která připojení nových MVE (i ostatních OZE) umožní. Pokud to nestihnou, měly by hradit investorům ušlý zisk tak, jako by zdroj připojen byl.

Pro MVE nelze z důvodů vodohospodářských návazností prosazovat dispečerské řízení. Zde je nezbytné z opatření tohoto typu MVE vyjmout.

ad 4 Nezbytné úpravy všech stavebních zákonů a norem musí navrhnout odborník na tuto oblast, ale jasným cílem je návrat k praktikám a termínům rozhodnutí ze začátku 90. let, kdy získání všech povolení pro výstavbu, příp. rekonstrukci a následné připojení trvalo řádově měsíce. Dnes jsou to řádově roky a s nejistým výsledkem. Proces se tedy při splnění jasných kriterií musí stát nárokovým a pokud možno zcela vyloučit možnost libovolných úřednických zásahů do stavebně povolovacích a podobných řízení. Pomohly by asi jen drakonické tresty těm úředníků, jejichž postup se ukáže jako zbytečná obstrukce. Je nutno využívat obě strany služebního zákona – povinnosti o odpovědnosti.

 

Cech provozovatelů MVE

duben 2016


Napsat komentář

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>