Vážení,

 sledujíc televizní diskusi nového pana ministra průmyslu a obchodu, které se účastnil i předseda Komory OZE, slyšel jsem z úst pana ministra úvahu nad budoucností MVE, kdy konstatoval, že možnosti budování nových MVE jsou v ČR již prakticky vyčerpány.

 Otevřel jsem tudíž publikaci LIFE CORNOTIKA, Vranka obecná a péče o vodní toky v Krkonoších, zpracovanou s využitím evropských grantů. Velmi pečlivě je zde popsána historie MVE i její aktuální stav.

 Zpracovatelé – nezávislí odborníci zjistili, že pokud bychom se měli přiblížit počtu MVE pracujících v 30. letech minulého století, museli bychom obnovit ještě cca 13 tisíc MVE. Je tedy jisté, že potenciál k rozvoji – obnově MVE v ČR jistě máme.

 Je nutné s těmito fakty pracovat a pokoušet se je interpretovat kompetentním úředníkům.

 Zdravím

Tůma

– ve 20. letech 20. století tvořil objem výroby

elektrické energie z vodních zdrojů asi 7 %. V plánu

tzv. elektrizačního zákona bylo postupně vybudovat

až 10 000 malých vodních elektráren. Ve 30. letech

20. století bylo v provozu asi 15 tisíc malých vodních

elektráren, technologii tvořila hlavně vodní kola, ale

i Francisovy a Kaplanovy turbíny.

Po roce 1948 došlo ke znárodnění větších objektů

vyrábějících elektrickou energii z vodních zdrojů,

malé objekty byly zpočátku ponechány původním

vlastníkům vzhledem k nízké efektivitě výroby. Velké

podniky přešly pod Ústřední vedení čs. energetických

závodů. Zásadní zvýšení významu výroby elektrické

energie ve vodních elektrárnách nastalo v 70. letech

20. století v souvislosti se světovou energetickou krizí

a tzv. ropným šokem. Z tohoto důvodu byla jednak

schválena koncepce využití vodních toků, jednak rozhodnutí

o výstavbě malých vodních elektráren. Často

uváděným důvodem pro výstavbu vodních elektráren

byl i argument „čisté energie“.

Počátkem 20. století došlo k výraznému rozvoji

malých vodních elektráren také v oblasti Krkonoš.

Malé vodní elektrárny v počátečním období využívaly

již dříve vybudovaných vzdouvacích objektů a sloužily

hlavně pro zajištění provozu strojů a osvětlení

izolovaných objektů. Účinnost v té době využívaných

vodních strojů (zejména vodní kola) byla velice nízká

a zpravidla stačila pouze pro vlastníka zařízení. V případě

přebytku energie byly postupně tyto přebytky

využívány pro elektrifikaci blízkých malých měst.

V současné době je v ČR evidováno 1 572 malých vodních elektráren s výkonem od 1 kW do 10 MW.

http://life.krnap.cz/data/Files/pages/vranka-nahledova-verze-pro-web-72dpi_149674469488_174.pdf